Srpnové vydání
Červencové vydání
Skupina Pfeifer udělá z Chanovic peletářskou velmoc
(PROTEXT) – Skupina Pfeifer udělá z Chanovic peletářskou velmoc, do dvou let se výroba ztrojnásobí.

V dřevozpracujícím závodě Pfeifer v Chanovicích se letos rozšiřuje výroba dřevních pelet. Právě v těchto měsících se instalují nové lisy a staví se také tři nová sila. Tyrolská rodinná firma Pfeifer tak pokračuje v masivních investicích do místního dřevařského průmyslu, které za tři roky přesáhly 1,5 miliardy Kč. Roční výroba dřevních pelet se má v Chanovicích do r. 2021 ztrojnásobit z aktuálních 40 000 na 120 000 tun (dalších 25.000 tun se vyrábí pod stejnou značkou v nedalekém Trhanově). Skupina Pfeifer se brzy stane absolutní jedničkou na evropském trhu s peletami a zhruba pětinu své produkce bude vyrábět v Česku.

Tyrolská rodinná firma Pfeifer, rakouská jednička ve výrobě dřevěných pelet, převzala v roce 2016 dřevozpracující závody v Chanovicích a Trhanově v Plzeňském kraji. Aktuálně v obou závodech pracuje více než 620 zaměstnanců (z toho 480 v Chanovicích). Dřevní pelety se zde vyrábějí v nejvyšší kvalitě A1 podle certifikačního systému ENplus. Putují do českých domácností, ale také do sousedních zemí, zejména Rakouska, Německa a Itálie. Právě rychle rostoucí celoevropská poptávka po peletách hrála klíčovou roli při rozhodování o další expanzi výroby v Chanovicích.

„V prvním čtvrtletí roku 2019 bylo v Rakousku prodáno o 30 procent více kotlů na pelety než v předchozím roce. Také v Německu probíhá velmi pozitivní vývoj a v peletové zemi Itálii, na jednom z našich nejdůležitějších trhů, se nyní spotřebuje 3,5 milionu tun ročně! Roční nárůst spotřeby je zde 200 000 tun,“ shrnuje aktuální trendy Michael Pfeifer, CEO skupiny Pfeifer, zatímco nás provádí závodem v Chanovicích.

A nadějně to pro pelety vypadá i na domácím trhu. Poptávka roste každoročně o 10 %, Česká republika tak sleduje stejný trend jako její západní sousedi. „Lidé stále ještě hodně topí uhlím, ale změna v myšlení směrem k ekologii a udržitelnosti je jasně patrná. Potenciál pelet pro vytápění je obrovský,“ říká Vladimír Stupavský, předseda národní asociace Klastr Česká peleta. Domácí poptávku podpořily hlavně kotlíkové dotace, které pokryly výměnu starého, neekologického kotle za nový peletový až z 85 %. „Během pěti let se spotřeba zdvojnásobí,“ věří Stupavský.

Firma Pfeifer Holz s.r.o. je jako výrobce kvalitních dřevních pelet členem Klastru Česká peleta již od jeho založení v roce 2010. Sdílí společnou vizi – podporu dřevních pelet v České republice, kde chce i skupina Pfeifer postupně navyšovat své prodeje. Zatím jdou tři čtvrtiny všech ročně vyrobených českých pelet na export (za hranice se vyveze cca 300 000 tun pelet), ale domácí výrobci doufají, že se brzy dostanou na poměr 1:1. „Ti, kdo právě zvažují koupi peletového kotle, mají s ohledem na masivní rozšiřování domácí výroby jednu jistotu: českých pelet bude i do budoucna vždy dostatek, a to v té nejvyšší kvalitě, což je ENplus A1,“ dodává Vladimír Stupavský.

A investice v Chanovicích letos s peletovými lisy a sily nekončí. V roce 2020 se bude instalovat druhá část nejmodernějšího zařízení na výrobu betonářských šalovacích desek. Stávající výrobní zařízení a infrastruktura navíc prošly masivní modernizací, v závodu je instalována nejnovější pilařská technika. Do r. 2020 se rozšíří pořez v plně integrovaném závodě na 800 000 m3. „Díky nárůstu objemu výroby a vedlejších produktů ze dřeva také zvyšujeme kapacitu pro produkci pelet. Tím zde vytváříme smysluplnou ekologickou a ekonomickou přidanou hodnotu,“ říká ředitel chanovického závodu Radek Pecka.

Skupina Pfeifer – průkopník obnovitelné energie od roku 1998

Firma Pfeifer začala vyrábět dřevní pelety již v roce 1998, v závodě Kundl v Tyrolsku.

Skromných 2 000 tun v prvním roce bylo začátkem úspěšného příběhu. S objemy výroby, které dalece přesáhnou 500 000 tun, by před 20 lety nikdo nepočítal.

Pfeifer je jednou z nejúspěšnějších společností v evropském dřevozpracujícím průmyslu s více než 2 000 pracovníky v 8 závodech v Rakousku, Německu a České republice. 3,8 milionu m3 kulatiny se zpracovává v plně integrovaných pilařských závodech skupiny Pfeifer na řezivo, hoblované výrobky, betonářské šalovací desky a bednicí nosníky, lepené lamelové dřevo, jedno- a třívrstvé masivní dřevěné desky a rovněž paletové špalíky, brikety, pelety a elektřinu z biomasy. Skupina exportuje do 90 zemí světa.

Ing. Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta

Tisková zpráva Hnutí DUHA
 
NÁVRH ZONACE NP ŠUMAVA UMOŽŇUJE DALŠÍ DEVASTACI MEZINÁRODNĚ CHRÁNĚNÝCH MOKŘADŮ KOLEM HORSKÉ KVILDY KOMERČNÍ TĚŽBOU DŘEVA
ČESKÝ RAMSARSKÝ VÝBOR ŽÁDÁ MŽP O JEJICH DŮSLEDNOU OCHRANUČeský ramsarský výbor, odborný poradní orgán Ministerstva životního prostředí ve věci ochrany mezinárodně významných mokřadů, ve svém usnesení apeluje na ministra životního prostředí Richarda Brabce a na ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného, aby v aktuálním návrhu zonace NP Šumava zajistili ochranu přírodně velmi cenných rašelinných smrčin nedaleko Horské Kvildy. Nová zonace totiž nedostatečně chrání tyto podmáčené oblasti v okolí Zhůřských a Horskokvildských slatí, které jsou chráněny mezinárodní Ramsarskou úmluvou jako světově významný mokřad. Jestliže tyto lokality nebudou zařazeny do přírodní zóny NP Šumava ponechané samovolnému vývoji, budou nadále vystaveny intenzivní těžbě majitelem lesů – městem Kašperské Hory. Znamenalo by to jejich další devastaci a porušení mezinárodních závazků České republiky.

O novém návrhu zonace bude jednat Rada NP Šumava v pátek 7. června. Může schválit pozměňovací návrh k aktuální verzi zonace, a tím její konečnou podobu ještě ovlivnit. Stejně tak může později učinit ministerstvo při přípravě formální vyhlášky, kterou bude zonace vyhlášena.

Výjimečnou hodnotu území zdůraznila také tzv. Ramsarská mise již v roce 2001, kdy zástupci mezinárodní Ramsarské úmluvy navštívili NP Šumava. Ve své zprávě konstatovali, že tato „rašelinná a podmáčená území patří k nejhodnotnějším přírodním ekosystémům v NP a CHKO Šumava z hlediska jejich významu pro ochranu vod a biodiverzity“. Zpráva Ramsarské mise také jednoznačně konstatovala, že tato „území chráněná Ramsarskou konvencí by měla být chráněna ponecháním samovolnému vývoji“.

Na důslednou ochranu zmíněných podmáčených lokalit apelují též vědci i ekologická organizace Hnutí DUHA. Žádají, aby byly do přírodní zóny se samovolným vývojem přírody zařazeny nejen oblasti chráněné Ramsarskou úmluvou, ale i okolní neméně cenné rašelinné a podmáčené smrčiny. Správa NP však již dříve v průběhu projednávání zonace vyhověla žádosti města Kašperské Hory a přeřadila tyto rozsáhlé cenné oblasti dokonce jen do málo chráněné zóny soustředěné péče o přírodu, kde bude povolena běžná komerční těžba dřeva. Vlastník těchto lesů – město Kašpetské  Hory – přitom již v minulých letech tyto cenné lesy intenzivně těžilo a poškodilo je rozsáhlými holosečemi. Postup a rozsah minulých těžeb je velmi dobře patrný na srovnávacích leteckých snímcích z let 2003 a 2016. Při slabé ochraně těchto míst tak bude systematická těžba dál pokračovat a vzácnou mokřadní lokalitu zcela zničí.

Újmy a ztráty v lesním hospodaření kvůli ochraně přírody přitom stát vlastníkům kompenzuje. Finanční náhrady za omezení hospodaření v dosavadních I. (přírodních) zónách jsou městu Kašperské Hory vypláceny již od roku 2007. Například mezi lety 2011 až 2018 město takto získalo v průměru 15 506 553 Kč ročně.

Správa NP v aktuálním návrhu zonace neakceptovala ani velkou část z celé řady dalších připomínek na adekvátní ochranu přírody, které vznesli vědci a ekologické organizace. Nejpřísněji chráněnou přírodní zónu zajistila pouze na 27,7 % území národního parku, ačkoli kvalita šumavské přírody umožňuje, aby byla vymezena na 53 %. Jako dlouhodobý cíl nadpoloviční většinu území přírodní zóny v našich národních parcích požaduje i zákon.

Pokud se zonace již nezmění, budou lepší ochranu před kácením po příštích minimálně patnáct let, po něž se zonace nesmí dle zákona měnit, postrádat cenná místa, jako např. smrkové a bukové lesy na východním svahu Smrčiny, některé části divokého kaňonu řeky Křemelné, smíšené porosty v okolí Velkého Boru či Slučího Tahu, část jádrového území tetřeva v severních svazích Jezerního hřbetu nebo srázy nad Otavou.

Hnutí DUHA a vědci v rámci procesu projednávání připomínek představili v březnu na tiskové konferenci vlastní návrh na vymezení přírodní zóny NP Šumava. Navrhují, aby přírodní zóna zaujímala 53 % území národního parku. Návrh ekologické organizace a vědců z Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty UK vychází z podrobného mapování biotopů pro evropskou síť chráněných území Natura 2000. Jako minimální kompromis pak vědci a ekologové předložili soupis 32 lokalit s odůvodněním návrhu změny zóny u každé z nich.

RNDr. Mojmír Vlašín, předseda Českého ramsarského výboru, expert Ekologického institutu Veronica, řekl:

„Jako členové Českého ramsarského výboru, který dohlíží na ochranu mezinárodně významných mokřadů v České republice, považujeme za nepřípustné, aby Správa NP Šumava a Ministerstvo životního prostředí umožnily na části těchto vysoce cenných lokalit v národním parku těžbu dřeva. Mokřadní a podmáčené oblasti tu mají naopak být chráněny jako přírodní zóna se samovolným vývojem přírody, jak to konstatovali už před osmnácti lety zástupci mezinárodní Ramsarské mise, kteří tehdy Šumavu osobně navštívili.

Žádáme ředitele NP Šumava Pavla Hubeného a ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby respektovali mezinárodní závazky České republiky o ochraně mokřadních oblastí a aby v rámci přípravy nové zonace podpořili úplné začlenění území v NP Šumava chráněných podle Ramsarské úmluvy do zóny přírodní.“

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

„Správa v návrhu nové zonace doposud akceptovala připomínky vědců a Hnutí DUHA jen v minimální míře. Do nebe volající je pak vyřazení významné části mezinárodně chráněné oblasti mokřadních lesů mezi Zhůřím a Horskou Kvildou z ochrany, takže zde bude dál probíhat těžba dřeva. Město Kašperské Hory, které lesy vlastní, přitom dostává každoročně od státu za ochranu mnohamilionové kompenzace a chce si je dál nárokovat.“

„Vědci a ekologické organizace přitom navrhovali ochranu těchto míst i s jejich okolím naopak důsledně zajistit. Spatřujeme v tom rezignaci státu na ochranné poslání a smysl národního parku na této jeho části. Apelujeme na Radu NP Šumava, aby na svém jednání příští týden podpořila posílení ochrany alespoň některých z mnoha cenných lokalit, které vědci a ekologové požadují zařadit do přírodní zóny ponechané svobodnému vývoji.“

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, předseda platformy Vědci pro Šumavu, člen Rady NP Šumava, řekl:

„To, že přírodně velmi cenná oblast mokřadních lesů v majetku města Kašperské Hory byla zařazena do zóny těžby dřeva, je pro mě velkým zklamáním. A není mi jasný důvod, který k tomu Správu NP Šumava vedl. Také celková rozloha nejpřísněji chráněné části NP (27,7 %) je menší, než kolik odpovídá dnešním možnostem šumavské přírody. Naše dosavadní návrhy na zvýšení ochrany klíčových lokalit nebyly bohužel dosud akceptovány.“

Tuto i další tiskové zprávy najdete na: www.hnutiduha.cz/aktualne

Červnové vydání

GOFER

Primutini – ŠIKMÝ KONCEPT

Po zveřejnění několika inzerátů v měsíčníku TERRA a po návštěvě několika veletrhů v zahraničí se mě mnoho zákazníků ptá, k čemu jsou dobré šikmé kmenové pásové pily?

Pochopitelně, každého napadne, jaký to má smysl? Je to jenom móda, která za pár týdnů či měsíců přejde nebo je zde nějaká reálná výhoda? Pokusím se v pár bodech vysvětlit výhody tzv. šikmého konceptu, které používají přední evropští výrobci kmenových pásových pil.

Popravdě řečeno, šikmý koncept kmenových pásových pil vznikl v USA. Bylo to zejména při pořezu cenných sortimentů z kulatiny větších průměrů. Často se stávalo, že při dopadu řeziva na válečkový dopravník došlo k prasknutí řeziva zpravidla na čele. Tím bylo řezivo znehodnoceno. Pochopitelně se mnozí snažili řezivo přidržet a následně pomalu spouštět různými podpěrnými válci, ale tím se zase snižuje výkon pily a snižuje produktivita práce. Až někdo chytrý přišel s myšlenkou naklonit stojan pod úhlem 18 stupňů. Pochopitelně i vozík, což vypadá poměrně jednoduše. Ovšem reálné provedení je vždy těžší a mnozí výrobci správné řešení hledali roky. A někteří ještě nenašli…

Jaké jsou výhody šikmé kmenové pásové pily?

  • První a největší výhodou je, že při pořezu listnaté hmoty nedochází po odříznutí „desky“ k nárazu na válečkový dopravník. Deska sklouzne na válečkový dopravník a tím nedojde k trhlině na čele (resp. ne tak často). Jistě, že zejména buková kulatina má velké vnitřní pnutí a proto se trhá na čele poměrně často. Ale šikmý koncept výrazně snižuje vnik trhlin z čela desky a tím se zvyšuje výtěž pořezu. Proto se používá šikmý koncept zejména při pořezu listnaté kulatiny, zejména dubové a bukové kulatiny.
  • Druhou velkou výhodou je, že právě odřízlé prkno, nebo deska sklouznou na válečkový dopravník vždy řezanou plochou. To má velkou výhodu při transportu řeziva po válečkových dopravnících, neboť plocha je rovná.
  • Také při pořezu smrkové hmoty přináší velkou výhodu, neboť řezivo je oblinou nahoru a řezivo se před omítáním nemusí obracet.
  • Při pořezu na klasické vertikální kmenové pásové pile dochází někdy k chybě obsluhy, že po otočení kulatiny zhruba v polovině pořezu nepřitlačí zbytek kulatiny k upínacím věžím. Výsledkem je nepřesné poslední prkno. Šikmý koncept má výhodu v tom, že řezivo vždy vlastní vahou sklouzne na všechny věže vozíku. Tím se eliminuje chyba „posledního prkna“.
  • Je správné připomenout výhodu rychlejšího obracení kulatiny, což zejména v případě bukové kulatiny a obřezávání jádra vede k významným úsporám vedlejších neproduktivních časů a tím pádem k nárůstům výkonů pilnice.

Je správné připomenout i nevýhody šikmých kmenových pásových pil:

  • Jsou dražší, prvotní investice je vyšší. Provozní náklady nejsou vyšší než má klasická vertikální kmenová pásová pila.
  • Na servis stroje to může být trochu nevýhoda. Úhel 18 stupňů se v pilnici měří těžko, ale jde to. Jistěže s přesnými lasery servisního týmu…

Šikmé kmenové pásové pily prokázaly svoje výhody po celé Evropě. Přinášejí výhody při pořezu listnaté hmoty. Je vhodné je doplnit například frézou boku kulatiny, která zvyšuje výkon pily a snižuje nároky na manipulaci s odpadem. Štěpka se odveze rychleji a snadněji, než „okory“. Navíc není potřeba na likvidaci odpadu žádná obsluha. Společnost Primultini má tři realizace na území bývalého Československa. Jedna je v Lehotě pod Vtáčnikom (u Prievidzy), druhá je v Gašparove (za Breznem), obě na pořez zejména bukové kulatiny. Třetí pila Primultini v šikmém konceptu (včetně frézy boku) je v Jablonici. Podle zájmu zákazníků se zdá, že nebudou poslední, další jsou objednané a budou ještě letos uvedeny do provozu.

Společnost Primultini se svojí sesterskou firmou PriBO (vyrábí zejména dopravníky kulatiny, řeziva a likvidaci odpadu) mají ve svém výrobním programu téměř všechny stroje na zpracování kulatiny, listnaté i jehličnaté, v délkách 2,0 až 12,2m. Jedná se zejména o tyto stroje:

  • klasické kmenové pásové pily
  • klasické kmenové pásové pily doplněné o frézu boku kulatiny včetně šikmého provedení
  • kmenové pásové pily v provedení „TANDEM“ tedy dva stojany za sebou pro vysoký výkon
  • pásové rozmítací pily i v provedení „TANDEM“ tedy se dvěma stojany vedle sebe
  • pilové stojany mají průměr kol 1300, 1400, 1600, 1800, nebo 2000mm, vždy v robustním litinovém provedení, pro vysokou přesnost řezu
  • upínací vozíky kulatiny jsou s max. průměrem kulatiny 1000, nebo 1200 mm
  • upínací vozíky kulatiny mají možnost samostatného posuvu věží, nebo všechny věže se posouvají společně, což umožňuje pořez „podle kůry“ pro maximální výtěž
  • automatické omítací pily se šesti plně přestavitelnými pilovými kotouči s výškou řezu 180 mm
  • dvouhřídelové rozmítací pily s výškou řezu 160mm, 180mm, 260 mm
  • frézy boku kulatiny mají možnost 3, 4, 5 či 6 nožů, pro vysoký posuv a klidný běh včetně frézy boku v šikmém provedení
  • novinkou je linka na profilování kulatiny průměru 10 – 30 cm s vysokým výkonem a vysokou výtěží, s velmi dobrou kvalitou povrchu řeziva (což požadují zejména výrobci palet)

Všechny stroje Primultini mají modulové uspořádání, což umožňuje kombinaci technologie přesně podle přání a požadavků zákazníka, jeho požadovaném způsobu pořezu a jeho finančních možností. Dále tento systém umožňuje postupně doplňovat technologii opět podle potřeby zákazníka (například zvyšování výkonu) instalací frézy boku kulatiny, nebo druhého stojanu v průběhu roků.

V každém případě je nejlepší, když mi zákazník zavolá (00420 602 375 229), nebo napíše email (simek@gofer.cz). Rád k Vám přijedu a jistě najdeme společně nejlepší řešení pro Vaši novou pilnici. Přeju Vám odvahu do nových projektů! František Šimek

Tisková zpráva Hnutí DUHA

UŽ 40 000 SIGNATÁŘŮ VÝZVY ZACHRAŇME LESY POŽADUJE ZLEPŠENÍ NOVELY LESNÍHO ZÁKONA. LIDÉ ŽÁDAJÍ POSLANCE A POSLANKYNĚ O PESTRÉ A ODOLNÉ LESY

Signatáři výzvy Zachraňme lesy, jejichž celkový počet dnes přesáhl 40 tisíc, píší poslancům a poslankyním ze Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí, aby změnili novelu lesního zákona. Ta je totiž v podobě předložené Ministerstvem zemědělství pouze kosmetickou úpravou, která neřeší skutečné problémy našich lesů.

Výzvu Zachraňme lesy, požadující nápravu tristního stavu českých lesů, podepsalo jen za poslední měsíc 17 000 lidí. Každý den se připojují stovky dalších obyvatel ČR, celkem se jich k podpoře této výzvy přihlásilo přes 40 000 [1]. Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí mají pouze necelý týden do 3. června na to, aby změny v lesním zákonu navrhli. Tyto výbory budou novelu včetně pozměňovacích návrhů projednávat už 12. června.

Vysazování nevhodných druhů stromů, rozsáhlé holoseče, ztráta živin z kalamitních ploch, to jsou jen některé problémy lesnického hospodaření, na které zákonodárce upozorňují desítky občanů v osobních dopisech. Žádají po nich, aby k novele lesního zákona předložili pozměňovací návrhy, které budou tyto problémy systémově řešit.  Jde tak o další apel veřejnosti na skutečně důsledné řešení problémů, které v posledních letech vyústily v masivní odumírání především smrkových monokulturních lesů.

Potřebu výrazných změn v přístupu k lesům vnímají také politici. Při nedávné exkurzi na Vysočinu premiér A. Babiš, ministr zemědělství M. Toman a ministr životního prostředí R. Brabec slíbili pestré lesy a změnu druhové skladby stromů [2]. Proklamace uvedené na tomto výjezdním zasedání jsou nedostatečné, lesnické hospodaření u nás potřebuje mnohem silnější impulsy k restartu. Prognózy pro letošní rok jsou totiž skutečně alarmující: každé tři minuty se dle Ministerstva zemědělství rozpadne plocha lesa nejméně o rozloze jednoho fotbalového hřiště.

Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl:

„Stovky lidí denně se přidávají k požadavku, aby poslanci a poslankyně nepromeškali jedinečnou možnost. Mohou nyní totiž zabránit tomu, aby se naše nově pěstované lesy rozpadaly tak, jako ty současné.  Přidejte se i vy k čtyřiceti tisícům lidí, z nichž mnozí své konkrétní požadavky na změnu legislativy píší poslancům a poslankyním v osobních dopisech.”


Dagmar Hanzlová poslancům a poslankyním napsala:

„Vzhledem k tomu, že předložené znění lesního zákona bohužel neobsahuje opatření, která by do budoucna zajistila, že v měnících se klimatických podmínkách (postupujícího oteplování a zvyšující se hrozby sucha) budou vlastníci lesů povinni, omezovat velké mýtiny, které ničí půdu a přispívají k odvodnění, řešit problémy spojené s umělou výsadbou (nevhodné dřeviny na nevhodných místech atd.) a plnit řadu dalších podmínek pro to, aby naše lesy byly v budoucnu zdravé a mohly odolávat proměnám klimatu, obracím se na Váš s prosbou. Zasaďte se prosím o novelizaci lesního zákona tak, aby jeho realizace napomohla zmírnění katastrofického scénáře vyvolaného již probíhajícími klimatickými změnami.”


David Kortan zákonodárcům napsal:

„Všichni vidíme co se v našem okolí děje s našimi lesy a všichni bychom si přáli, abychom měli lesy druhově pestré, odolné, zdravé, plné života, energie a vláhy, kde bychom mohli najít klid a odpočinek. Chtěl bych Vás proto poprosit, abyste udělal vše pro to, aby se do novely zákona zapracovaly návrhy odborníků, kteří se shodli na konkrétních bodech, které mohou tuto situaci úspěšně řešit. V situaci kdy je naše Země i naše česká krajina ohrožena probíhajícími změnami klimatu, je zachování zdravých lesů nezbytnou nutností.”


Dana Burešová poslancům a poslankyním napsala:

„Novela neřeší, že uměle pěstované lesy neumí čelit suchu a zvyšujícím se teplotám. Důsledky vidíme už teď v hynoucích smrkových a borových lesích. Jen přírodě blízké lesy plné různých druhů dřevin mají šanci odolat. Lesní zákon vede k pěstování převážně uměle vysázených stejnověkých lesů. Přitom lesy vzniklé z přirozeného dorůstání jsou mnohem odolnější a zadrží tak více vody. Novela by měla nabádat k přirozené obnově lesů. Na velké mýtině už nic nebrání počasí, aby zatnulo zuby do lesní půdy. Ta vysychá, dochází k mineralizaci humusu, erozi, odplavují se živiny. Holá půda hůř zadržuje vodu. Novela by měla úmyslné mýtiny omezovat. Nevěřili byste, že lesní zákon dokonce stále ještě nařizuje vlastníkům provádět v lesích meliorace. Naštěstí plnění téhle povinnosti dnes již nikdo nevyžaduje. Novela by měla naopak zakázat plošné odvodňování lesních půd.”

Květnové vydání

Hašpl a.s.

O tom, že se spojovací materiál od nás dostává na skutečně unikátní místa, vypovídá i udílení letošní Ceny cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR – klempířské dílo. Letos ji získala za klempířské práce firma Tesmen, konkrétně za oplechování kulatých bání na věžích kostela v Neratově v Orlických horách.


Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z první třetiny 18. století stojí nad Neratovem v Orlických horách. Na konci druhé světové války kostel vyhořel, když na něj z rozmaru vystřelil voják Rudé armády pancéřovou pěstí. Je paradoxem, že kdyby nebylo tohoto nesmyslného jednání, nebylo by ani tohoto unikátního počinu. Torzo kostela sice desítky let chátralo a uvažovalo se dokonce o jeho demolici. Ovšem v roce 2006 dostala nově rekonstruovaná stavba jedinečnou prosklenou střechu ve tvaru kříže, která do kostela nejen vrátila život, ale udělala z něj i významné poutní a výletní místo.

Pohnutá historie kostela v Neratově a jeho působivá atmosféra umocněná prosklenou střechou na sebe poutá oprávněnou pozornost. V posledních letech se intenzívně pracovalo na jeho kompletní obnově, která se pomalu chýlí ke svému cíli. Na kostelní věže se navrátily i dřevěné báně, na kterých pracoval jeden z našich zákazníků – právě červenokostelecká firma Tesmen. Jsme rádi, že se náš spojovací materiál může podílet na obnově památky takového rozsahu a významu. Cena Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky je potom onou třešničkou na dortu.